Obecná škola

Škola v čp.11, foto z roku 1940
Třída školy bývala také v domku čp.11, který byl postaven roku 1792, jako obecní pastouška. Od roku 1812 zde byla pomocná stanice školy. V letech 1872 až 1883 zde byla jednotřídní škola. Dům v roce 1949 rozboural Žďánský Ladislav.

Čp.49, foto z roku 1980
V domě čp.49, který patřil k čp.5, byla v letech 1919 - 1928 najímána jedna třída školy. Pan Jaroslav Čuban vzpomíná, že ještě do této školy chodil, ale jen na jednu hodinu snad na náboženství. V roce 1987-1988 domek rozboural majitel Jakubec Jaroslav.

Obec Lhota Zelenecká a přiškolená obec Záhuby vydržovaly si vždy školního podučitele od 1.listopadu do 31.května, v červnu jej propustily. Od června do 1.listopadu se děti nevyučovaly.

Řádnější vyučování počalo, když roku 1812 Lhota Zelenecká přijala za učitele pana Jana Najmana, který měl toho času ve škole 28 žáků. Služného měl týdně z jednoho žáka a vždy v sobotu 2 krejcary. Stalo-li se, jako že velmi často, že žák sobotu do školy nepřišel, tedy učitel o týdenní "sobotáles" přišel. Na stravu chodil pan učitel od domu k domu. Jmenovaný setrval ve Lhotě do 30.června 1824, tedy 12 let.

V měsíci listopadu roku 1824 přijala obec Lhota Zelenecká za učitele pana Jana Svobodu rodem z Kněžmosta, který setrval ve Lhotě do 20.července roku 1833, tedy 9 let.

V roce 1833 přijala obec Lhota Zelenecká za učitele Františka Kumsta ze Křenova, okres Turnov, který setrval ve Lhotě do roku 1834.

Dne 12.listopadu 1834 přijala obec Lhota Zelenecká a Záhuby za učitele pana Františka Vohnouta z Horního Bousova, který když 26.května 1835 ku zkoušce se žáky do Libáně šel, doprovodil je k Libáni, nařídil jim, aby přímo do kostela šli a sám se vrátil do Zelenecké Lhoty, vzal své knihy, které měl ve škole a odešel, aniž by kdo věděl kam.

V říjnu 1835 přijala obec Lhota Zelenecká za učitele pana Josefa Bukvičku z Březiny, který setrval ve Lhotě do 30.září 1841.

Dne 15.října 1841 byl ustanoven za samostatného podučitele vikariátním úřadem v Nymburce pan Václav Táborský ze Starých Hradů. Pan Václav Táborský docházel každodenně ze Starých Hradů do Lhoty Zelenecké vyučovat až do roku 1855. Tedy 14 roků. Po ta léta vyučovalo se v obecním domku (zvaném "pastouška"), ve kterém přebýval obecní pasák, který, v zimě ve třídě pletl košťata a zároveň ve třídě i učitel vyučoval. V roce 1855 občané Lhoty Zelenecké pasáka z pastušiny vypověděli a na místě, kde chlév pastušiny stál, utvořili pro pana podučitele byt, protože se pan podučitel Václav Táborský, jsa ženat, se svou rodinou do školy Lhoty Zelenecké přistěhoval a setrval ve Lhotě Zelenecké až do 31.července 1859. Učil celkem 18 roků. Toho času bylo v Zelenecké Lhotě 40 žáků školou povinných.

Dekretem z 1. října 1859 byl ustanoven vikariátním úřadem v Nymburce pan Václav Knobloch rodem ze Hřmenína za samostatného podučitele ve Lhotě Zelenecké, kdež požíval do roku 1871 ročního služného 120 zl. Dne 1.října 1870 byla škola vřazena do čtvrté třídy služného. Byl mu zvýšen plat na 315 zlatých. Dne 31.července 1881 byl okresní školní radou propuštěn z té příčiny, že neměl složené zkoušky způsobilosti učitelské.

Dne 1.září 1881 byl slavnou císařsko-královskou okresní školní radou v Jičíně ustanoven za zastupujícího učitele ve Lhotě Zelenecké pan Ignác Sitenský rodem z Jičína, který setrval ve Lhotě Zelenecké do 31.prosince 1881.

Slavná c.k. okresní školní rada v Jičíně ráčila ustanoviti od 1.ledna 1882 ve Lhotě Zelenecké za prozatímního učitele Václava Knoblocha ze Hřmenína a za učitele tamtéž od 1.května 1882. Pan Václav Knobloch učil na Lhotě Zelenecké od 1.října 1859 do 28.února 1905, to jest 45 roků.

Školní vyučování počalo na obecné škole ve Lhotě Zelenecké vždy slavnými službami Božími v chrámu Páně libáňském.

Stavba nové školy

Škola v čp.45, foto z roku 1929

Občané Lhoty Zelenecké a přiškolené obce Záhuby uradili se, že vystavějí novou školu. Základní kámen byl položen k nové budově školní dne 10.června 1883 v následujícím pořadu.Dne 10.června 1883 sešla se odpoledne mládež školní do staré budovy školní svátečně přistrojena, z níž bylo 26 družiček. Po třetí hodině dostavila se místní školní rada a obecní výbor. O čtvrté hodině dostavili se do staré školy: Důstojný pán František Rašín, farář, a pan Václav Šorejs, kaplan z Libáně. Po čtvrté hodině uspořádán byl průvod k "Božím mukám" za hlaholu písně "Andělé boží". Napřed šly družičky, za nimi mládež školní, místní školní rada s obecním výborem, za nimi duchovní a pak obecenstvo veškeré. Po odpoledních bohoslužbách odešel průvod k naznačenému místu nové budovy školní. Zde předstoupila družička před důstojného pana faráře a měla k němu řeč, ve které žádala o posvěcení základního kamene. Na to vystoupil důstojný pan farář na vyvýšené místo a měl řeč, vztahující se k důležitosti školy, načež byl základní kámen posvěcen, při čemž zapěl sbor píseň "Bože požehnej dílu dnes počatému" složenou k tomu účelu správcem školy, panem učitelem Václavem Knoblochem. Ve sboru zpěvním účinkovali: paní Kateřina Knoblochová, pan Jan Praizler, pan Jan Egrt, pánové Josef a Václav Klíma, pan František Zejda, pan starosta Josef Poláček, pan František Poláček, pan František Mlejnek a správce školy pan učitel Václav Knobloch. Dále probral správce školy se žáky několik cvičení tělocvičných, mezi tím několik písní školních, čímž slavnost skončila.
Místo pro školu na parcele č.79 koupil starosta obce Josef Poláček roku 1882 od Jana Vondráčka z čp.36 a sice o výměře 434 čtverečních sáhů za částku 151 zlatých. Po sjednocení obecního výboru, že jest to nejpříhodnější místo pro stavbu školy, schváleno a ustanovilo se v roce 1882 postavit školu na náklad čestných občanů obce Lhoty Zelenské a Záhubské a podporou přiškolených, dle přiměřených daní. Obec Lhota Zelenská platí roku 1883 825 zl 92 kr a připadá na jeden zlatý 2zl 54 kr zaplatit, tedy pro Lhotu Zelenskou 2390 zl 30 kr. Obec Záhuby platí daní roku 1883 82 zl 60 kr, pro Záhuby připadá zaplatit 355 zl 85 kr. Velkostatek Staré Hrady platí daní 269 zl 24 kr a má zaplatit na školu 937 zl 86 kr. Velkostatek Dětenice platí daní 28 zl 65 kr a zaplatil dne 10.prosince 1883 72 zl 75 kr. Budova školy byla postavena v roce 1883 během 5 a půl měsíce celkovým nákladem 3.756 zl a 76 kr.
Během roku 1911 byl ukončen mnohaletý spor mezi školní obcí Libáň, obcí Lhota Zelenecká a dvorem Milkovice. Zemská školní rada dovolila, aby dvůr Milkovice byl přeškolen ze školní obce Lhota Zelenecká ke školní obci Libáň. Při tom bylo přihlíženo též na kratší cestu ke škole do Libáně a na to, že poplatní síla školní obce Lhoty Zelenecké nebude ohrožena.Během roku 1911 byl ukončen mnohaletý spor mezi školní obcí Libáň, obcí Lhota Zelenecká a dvorem Milkovice. Zemská školní rada dovolila, aby dvůr Milkovice byl přeškolen ze školní obce Lhota Zelenecká ke školní obci Libáň. Přitom bylo přihlíženo též na kratší cestu ke škole do Libáně a na to, že poplatní síla školní obce Lhoty Zelenecké nebude ohrožena.

Dne 9. června 1911 zemská školní rada rozšířila zdejší školu o druhou třídu počínaje školním rokem 1911-12. Místní školní rada najala místnost pro třídu druhou od p. Jos. Srba, rolníka ve Lhotě Zelenské č.41, za smluvené roční nájemné 100 K. Druhá třída bývala v roce 1911-12 v čp.41 u Srbů, v roce 1912-13 u Jos. Jakubce v čp.5, v roce 1913-14 u Dovolů v čp.29, 1918 -1919 byla třída u paní Havlové v čp.15, 1919 - 1928 byla v druhá třída v čp.49 u Jakubců.

Dohadování o stavbě nové dvoutřídní školy

Před první světovou válkou chodilo do školy velmi mnoho dětí (okolo 80), takže přestávala stačit kapacita lhotecké školy. Děti se v té době učily v jednotřídní škole čp.45 a druhá třída bývala v různých domech po vsi: v čp.41, čp.29, čp.49. Najímané prostory po staveních pro druhou třídu byly nevyhovující. Proto se za starosty Bohumila Dovola *1.5.1871 †8.4.1951 začalo uvažovat o stavbě nové dvoutřídní školy i s byty pro učitele.
Zvažovala se přístavba stávající školy, anebo stavba nové dvoutřídní školy. Dne 18. dubna 1912 dostavila se komise okresní školní rady a usneseno společně s místní školní radou a zástupci místní a přiškolené obce postaviti budovu novou. Vyučovat se mělo začít v této budově již počátkem školního roku 1914. Náklad stanoven do 40.000 K.
Dne 28. července 1912 usneseno ve schůzi místní školní rady starou budovu školní čp.45 prodati obci za 10.000 K ku zřízení obecního hostince.
Dne 2. listopadu 1912 schválilo obecní zastupitelstvo koupi školní budovy. Dále bylo jednáno ohledně koncese hostinské pro nynější budovu školní a rozhodnuto stavět školu hned v roce 1913. Proti tomuto usnesení podal odpor Antonín Havel, byl zamítnut.
Dne 9. prosince 1912 místní školní radou jednáno o zakoupení místa pro novou školu. Navrhnuta dvě místa. 1. místo na zahradě Jana Vondráčka při silnici k Vyššímu Poli. 2. místo na poli Josefa Kupce při silnici k Libáni na Příhoně. Při pochozí komisi shledáno vhodné místo na pozemku p. Josefa Kupce na Příhoně.
Antonín Havel a soudruzi podali proti novostavbě dne 22. prosince 1912 zase odpor, který byl opět okresní školní radou zamítnut.
Dne 6. února 1913 konala místní školní rada schůzi, ve které jednáno o konečném rozhodnutí, kde nová budova školní má býti postavena. Pan Vondráček žádal za místo (korec) 2.000 K a pan Kupec 1.200 K. Jednomyslně usneseno školu postaviti na pozemku p. Kupce na Příhoně.
Dne 26. března 1913 na schůzi místní školní rady schváleny plány na novou budovu školní a usneseno stavěti ještě roku letošního.
Dne 28. března 1913 počala se na staveništi kopat studně. Stavba svěřena p. staviteli Kynčlovi z Libáně a sluvena s tímto do 7 metrů hloubky za 280 K. Jelikož nebylo v té hloubce vody, pokračováno dále a dne 12. dubna 1913 dosaženo hloubky 18 m a založeny cementové skruže. Dne 19. dubna 1913 studně dohotovena, vody shledáno 1m 7cm.
Dne 19. dubna 1913 místní školní rada požádala obecní zastupitelstvo o povolení výpůjčky na potřebný náklad stavební, ale obecní zastupitelstvo výpůjčku nepovolilo.
Odpůrci stavby v čele s Antonínem Havlem hostinským, který stavbu chtěl oddálit a snad i zamezit, z důvodu asi že ze staré školy zřídí se hostinec, udávali, že ve studni zřízené na staveništi nebude vody, že místo pro školu je za vsí, pro záhubské moc daleko a fouká tam vítr. Místní školní rada z důvodu toho dovolila, by jmenovaný veškerou vodu ze studny vybral a za den měřil příbytek vody. Stalo se. Voda vybrána (41 velkých okovů) a druhý den měřena. Vystoupila do výšky 58 cm. Na to téže noci některý zlomyslník přikrývku studně hodil i s množstvím hlíny do studně. Studna musela být vyčištěna, vody za 24 hodin přibylo 56 cm, t.j. 36 obyčejných konví.
Koncem měsíce srpna 1913 svolal pan předeseda místní školní rady schůzi, ve které se mělo pokračovati v přípravných pracích ku novostavbě. Pan František Kupec ze Záhub prohlásil, že se stavbou je nutno ještě sečkati, protože pan Antonín Havel, hostinský, podal odpor proti novostavbě a žádal zase, by třída druhá byla přistavěna ku staré budově. Stížnost byla opět zamítnuta.
Dne 28. září 1913 svolána místní školní rada, aby se pokračovalo v započaté a dříve zmařené práci ohledně novostavby školy. Kupec František doložil, že mají opět podaný odpor u c. k. zemské rady a že se musí čekat na vyřízení.
Dne 13. prosince 1913 dojeli do Prahy odpůrci stavby František Kupec, Antonín Havel, Josef Jakubec a Josef Jirků, starosta z Lična, aby vyložili své námitky u c.k. zemské školní rady. C.k. zemská školní rada nařídila okresní školní radě, aby provedla nové úřední šetření na místě samém, přičemž mají se popsat závady na současné školní budově, zda-li závady a nedostatky jsou takového rázu, že bude levnější stavět novou školní budovu, či je-li možna přestavba nebo přístavba staré budovy co do nákladnosti v náležitém poměru k očekávanému výsledku.
Dne 15. ledna 1914 přijela z nařízení c.k. zemské školní rady úřední komise k obhlédnutí školy. Komise popsala důkladně stávající školní budovu, jakož i třídu najmutou. Jednání trvalo skoro do sedmé hodiny večerní. Mezitím také odpůrci novostavby Ant. Havel a Jos. Jakubec ze Lhoty, František Kupec ze Záhub a Jos. Jirků z Lična žádali, aby škola byla zase přeměněna na jednotřídní a řídící učitel Jos. Fejfar byl přeložen na místo jiné.
Dne 24. ledna 1914 c.k. zemská školní rada zamítla žádost ve příčině zrušení druhé definitivní třídy postupné zřízené roku 1911, z důvodu že počet žáků školy pohybuje se okolo 80 a jen jedna síla učitelská podle zákona je vyučovati nemůže. C. k. zemská školní rada však zároveň zrušila dosavadní úřední řízení o stavbě nové školy jako zmatečné pro neúplnost a uložila okresní školní radě, aby všem zúčastněným vydala odůvodnění, jaké nedostatky byly shledány a mají-li tyto nedostatky býti odstraněny stavbou nové školní budovy, či může-li se tak stát jinak, případně pouhou přístavbou a úpravou staré školní budovy. Místní školní radě byla opět dána na uváženou výhodnost novostavby před přístavbou. Aby se o tom m.š.r. přesvědčila má dáti sobě vyhotoviti náčrtek přístavby s příslušným rozpočtem.
Dne 17. května 1914 m.š.r. rozhodla dát vyhotovit nový náčrtek. Podle tohoto náčrtku by se nové třídy postavili na nejzadnější části školní zahrady a budova stará by se upravila na byty pro učitele. Okresní školní rada na návrhy přístavby a zároveň stížnosti jednotlivých stran, vzhledem k neustálým sporům, jimiž se stavba školy oddaluje a prodražuje, rozhodla svolat na pátek 12. června 1914 úřední řízení, kde bude učiněn poslední pokus o rozumnou dohodu.
V pátek 12. června 1914 sešli se všichni zájemníci zároveň s okresním starostou J. Kotlářem v budově školní, aby neblahá ona záležitost byla ukončena. Na pořad jednání vzat projekt, dle kterého by se postavily obě třídy na nejzadnější části školní zahrady. Odpůrci tohoto projektu (starosta Boh. Dovol, Josef Vaníček č.19 a řídící učitel Jos. Fejfar) přistoupili k tomuto návrhu pod podmínkou, bude-li stavba tato lacinější.
V tom ale vypukla první světová válka a stavba byla odložena na pozdější dobu. Po skončení války již nebylo tak mnoho dětí a byla špatná hospodářská situace, takže ke stavbě nové školy nikdy nedošlo.

Nařízením zemské školní rady ze dne 22. září 1927 byla spojena II. třída školy zdejší s I. třídou a škola byla od té doby jednotřídní.

Ke dni 31.8. 1965 se zrušila v obci škola v čp.45 rozhodnutím rady ONV v Jičíně za souhlasu MNV. Tato věc byla projednána i ve veřejné schůzi. K uzavření dochází proto, že není dostatek dětí. Školní nábytek, potřeby a pomůcky budou předisponovány do jiných škol, které budou mít nějaký zájem. Dosavadní ředitel školy Josef Zmátlík šel učit od 1.9. 1965 do ZDŠ v Libáni. Dálkovým studiem na Pedagogické fakultě v Hradci Králové si dodělával aprobaci. V posledním školním roce 1964-65 chodilo do školy 18 dětí, z toho 11 chlapců a 7 dívek.

V letech 1969 - 1992 byla ve škole prodejna Jednoty. Poslední učitel Josef Zmátlík se odstěhoval v roce 1982 na Lično a dojížděl učit do Libáně.

Od roku 1992 je škola pronajata pletárně JK Jakoubek a Kořenář, od roku 1995 jen Josef Kořenář.

Počet žáků (do roku 1890 nebyla povinná školní docházka):
1820 - 28 žáků
1890 - 69 žáků
1899 - 79 žáků (40 chlapců a 39 dívek)
1910 - 90 žáků
1912 - 89 žáků (zavedeny dvě třídy)
1917 - 81 žáků (52 ze Lhoty a 29 ze Záhub)
1928 - 42 žáků
1935 - 45 žáků
1940 - 45 žáků
1944 - 44 žáků (27 ze Lhoty 17 ze Záhub)
1946 - 21 žáků
1948 - 21 žáků
1956 - 29 žáků (18 chlapců a 11 dívek)
1960 - 21 žáků (13 chlapců a 8 dívek)
1965 - 18 žáků (11 chlapců a 7 dívek)

Oficiální prezentace obce
webmaster: